Volby do Poslanecké sněmovny 2017
V loňském roce jsme si zvolili nová vedení krajů a rozhodli o třetině senátorů. Volby do Poslanecké sněmovny v letošním roce připadly na pátek a sobotu 20. – 21. října 2017. Mezi současnými 200 poslanci je 22 z Moravskoslezského kraje. Co o nich víme?
Zřejmě nejviditelnější je mezi nimi ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek z ČSSD. Svou popularitu si získal i sociálnědemokratický poslanec a radní Ostravy-Jihu Adam Rykala. Ten se v roce 2010 stal nejmladším poslancem v zemi, rok na to křeslo obhájil. Mladý muž se rychle naučit fungovat ve světě poslaneckých náhrad a v roce 2014 se umístil na čele žebříčku nejvyšších vyčerpaných náhrad - za rok získal kromě poslaneckého platu ještě 1.696.151 Kč. O rok později získal prvenství také moravskoslezský poslanec a komunista z Ostravy René Číp. Tomu stát v roce 2015 k platu na všech náhradách vyplácel v průměru 147.500 Kč měsíčně. „Jsem z Moravskoslezského kraje, a mám tedy nárok na nejvyšší náhrady,“ zdůvodnil úspěšnost v čerpání Číp pro iDnes. Zatímco většině lidí se výše platu příliš nemění, naši poslanci si každý rok přidávají. Podle informací, které nám poskytla Kancelář Poslanecké sněmovny, byl v roce 2014 jejich průměrný výdělek pouze za funkci poslance necelých 56.000 Kč, v roce 2016 už to bylo o celých 10 tisíc korun měsíčně víc! K tomu si například v roce 2016 přišli průměrně na 94.300 Kč měsíčně na náhradách. Ještě se divíte, že se politici svých míst drží, jak se říká „zuby nehty“?
Pojďme si shrnout, kdo nás v Praze zastupuje. Celkem tam lidé v MS kraji svými hlasy poslali čtyř zástupce KSČM. ODS reprezentoval opavský politik Zbyněk Stanjura, KDU-ČSL Pavla Golasowská a Petr Kudela, hnutí ANO má ze severu Moravy v Poslanecké sněmovně pět zástupců, z nichž nejaktivnější byli zřejmě Jana Lorencová a Josef Hájek. Nejpočetnější je po minulých volbách skupina poslanců sociální demokracie, kterých je rovných 7. Po jednom zástupci má TOP 09 se Starosty a Úsvit, který reprezentuje Olga Havlová. Posledním do počtu je nezařazený Karel Fiedler.
Přesto… Vzpomenete si na některého z poslanců ve spojitosti s jeho prací pro tento region?
Obvody a mandáty
Volby se konají ve 14 vícemandátových obvodech, které kopírují kraje České republiky. Počet mandátů v jednotlivých obvodech není předem znám, určuje se až po volbách za pomoci počtu odevzdaných hlasů v jednotlivých obvodech. Takto to vypadalo po volbách v roce 2013.
Kraj |
Počet krajských mandátů |
hl. m. Praha |
24 |
Středočeský |
25 |
Jihočeský |
12 |
Plzeňský |
11 |
Karlovarský |
5 |
Ústecký |
14 |
Liberecký |
8 |
Královéhradecký |
11 |
Pardubický |
10 |
Vysočina |
11 |
Jihomoravský |
23 |
Olomoucký |
12 |
Zlínský |
12 |
Moravskoslezský |
22 |
Celkem |
200 |
Počet mandátů v současné Poslanecné sněmovně podle politických stran
ČSSD | 50 |
TOP 09 | 26 |
ODS | 16 |
KDU-ČSL | 14 |
ÚSVIT | 14 |
ANO 2011 | 47 |
KSČM | 33 |
Po sečtení hlasů se vyřadí kandidující subjekty, jejichž celostátní podíl hlasů nepřekročil stanovenou hranici pěti procent pro samostatně kandidující strany, deseti, patnácti, případně dvaceti procent pro koalice dvou, tří, resp. více stran. Volební výsledky se dále vyhodnocují zvlášť po jednotlivých obvodech. Celkový počet rozdělovaných 200 mandátů se rozdělí v poměru podle počtu odevzdaných platných hlasů v těchto krajích, načež se začnou hlasy v každém kraji zvlášť přepočítávat na mandáty.
Jak volit
Kandidáty volíme tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva, podle zásady poměrného zastoupení. Právo volit má každý občan České republiky starší 18 let. Volby se konají vždy v pátek od 14 do 22 hodin a v sobotu od 8 do 14 hodin v předem vybraných volebních místnostech, o kterých příslušný obecní úřad informuje své voliče nejpozději 15 dnů před volbami. Jedná se o obvyklé místo, kam běžně chodíte volit. Nejpozději jeden den před začátkem voleb dostane každý volič do schránky ve svém trvalém bydlišti obálku s hlasovacími lístky. Pro každou politickou stranu, hnutí či koalici jeden lístek. Hlasovací lístky si může volič vyžádat i v samotné volební místnosti. Celkově je registrováno v Česku více než 200 politických stran a hnutí a jejich počet se v každém kraji liší. Nenechávejte tedy svou volbu na poslední chvíli, projděte si zásadní body programů alespoň největších stran, abyste věděli, pod co jste se svým hlasem podepsali.