Na sedmi vrcholech

Možná jste si i vy už někdy sáhli na své fyzické dno. A teď si představte, že jsou takoví, kteří to aktivně vyhledávají! Patří zde zejména příznivci adrenalinových a extrémních sportů a závodů. Mezi místní stálice už několik let patří velká tour po 7 vrcholech Beskyd, B7. 1. - 3. září byla mezi závodníky i Markéta Uherková, 39letá maminka dvou dětí, která miluje hory, sport a zejména výzvy. V letošním ročníku v kategorii „Dvojice ženy, Short“, si s kamarádkou Pavlínou vyšláply až na prvním místo.

Jak na závod vzpomínáš?
Vůbec jsem nevěděla, co mě čeká, nikdy jsem horský ultramaraton nešla. Zážitky mám jen pozitivní, bylo to opravdu úžasné. Neměla jsem jedinou vážnější krizi, ani jednou jsem nezalitovala, že jsem se na start postavila. Soutěží se ve dvojicích. A u těchto závodů je důležitá volba parťáka. A se mnou šla má velmi dobrá kamarádka, Pavlína Masná, podobný rapl jako já. Naprosto jsme si sedly. A mohly jsme se o sebe opřít.

Úplná trasa má 95 km. SHORT verze, které jste se s Pavlínou účastnily vy, má 86 km. Kde jste braly síly?
Celou dobu nás nabíjelo, že na nás mysleli ti nejbližší, drželi palce, byli s námi. Ta energie byla znát a tu nám posílali. Dalším nakopnutím bylo, že jsme dlouho netušily, že si vedeme tak dobře. Takže, když jsme se asi v polovině trasy dozvěděly, že jsme zatím první, tak to bylo to nejsilnější, co nás nabilo. Říkaly jsme si, že to je sen, že to není možné. Až jsme se tomu smály. To jsme si také poprvé zapnuly telefony a našly všechny ty zprávy od známých a kamarádů, kteří závod sledovali a neskutečně nás podpořili.

Jak probíhala tvá příprava na takovýto extrémní závod?
Jsme obě s Pavlínou sportovkyně, extra velká příprava se vlastně nekonala. Sport je pro mě osobně celoživotní koníček a relax. I po práci, když si můžu jít na čtvrt hodiny zaběhat, je to pro mě odreagování a odpočinek, než ležet na pohovce. Já to neberu jako přípravu na závod, ale jako běžnou součást mého života.

Určitě je na místě uvést, že extrémní závod B7 má i charitativní rozměr.
Ano, závodníci se mohou rozhodnout a zakoupit si dražší startovné, taky se na místě koná sbírka a každý rok jdou získané peníze na dobrou věc. Letos se projekt vrátil k Lukášovi Hýblovi, který se v dětství popálil na 80% těla a dodnes se léčí. Takže projekt „Každý metr pomáhá“ myslí na ty, kteří to mají v životě těžké a bez pomoci okolí by svou situaci těžko zvládali.

Moc děkujeme za rozhovor! Za časopis Lečo přejeme, abys byla vysmátá jako Lečo na všech dalších závodech, které si určitě nenecháš ujít! Máš ráda Lečo?
(smích) Miluju Lečo a miluju úsměv, taky děkuji moc.