Ostravské pohotovosti: Horor nebo pohoda?

V ostravských facebookových skupinách se často diskutuje téma lékařská pohotovost v Ostravě a kvalita jejích služeb i personálu. Poprask v listopadu loňského roku vyvolala kauza zubní pohotovosti v Městské nemocnici Ostrava, stížnosti se objevily i na všeobecnou pohotovost. Jak to tedy vlastně je?

Nejčastěji je na Facebooku skloňovaná zubní pohotovost v Městské nemocnici v Ostravě-Fifejdách. „Už nikdy více,” říkají jedni. „Záleží na tom, který lékař zrovna ordinuje,” ozývají se další. Padly ale i názory jako horor či hrůza. Někteří lidé pak radši jezdí do Fakultní nemocnice v Porubě, tam ale zubní pohotovost není, pouze čelistní chirurgie. Podle ombudsmana Městské nemocnice Václava Poloka jsou často pacienti nespokojeni s rozsahem služby, očekávají totiž vyřešení jejich problému. „Přitom pohotovost je určena k poskytnutí péče v nezbytném rozsahu. Pacientovi se tak z jeho pohledu dostane jen částečné péče, občas je to navíc bolestivější, než očekával. Podstatné ale je, že tuto možnost v Městské nemocnici Ostrava v případě potřeby máme, na rozdíl od jiných států nebo i měst.”

Naše čtenářka Nikol neměla problémy se zuby, ale se zády, a protože bydlí v Moravské Ostravě a Přívoze, vyrazila do Městské nemocnice na pohotovost. „Na přístup lékařů si nestěžuji. Bylo mi zle, byla jsem ráda, že jsem na pohotovost vůbec dojela,” říká Nikol. Lékař jí píchnul injekci proti bolesti, sestřička ji uklidnila a Nikol po pár minutách mohla jet domů s neskutečnou úlevou, protože lék  začal zabírat. Ne každý má ale takovou zkušenost. Některým lidem fifejdská pohotovost připomíná řeznictví. Nelíbí se jim přístup lékařů a jejich chování k pacientovi. Václav Polok upozorňuje, že si lidé pohotovost představují jako běžnou ordinaci lékaře. „Pohotovostní služba se poskytuje v nezbytném rozsahu při náhlém zhoršení zdravotního stavu nebo průběhu onemocnění, v době mimo ordinační hodiny ambulancí. Je službou veřejnou, neošetřují se v ní běžné neakutní případy, které mohou počkat na obvodního lékaře.” 

Když už je návštěva pohotovosti nezbytná, je potřeba počítat s omezenými službami, které se vážou ke konkrétnímu zdravotnímu problému či úrazu. Podle stavu pacienta lékař změří hladinu cukru glukometrem, zjistí stav zánětu zaměřením CRP, vyšetří moč, samozřejmě ošetří či sešije drobné rány po úraze. „V zubní ambulanci vymění zubní dren nebo ošetří malé akutní případy zubů, nebo komplikace po chirurgickýchvýkonech jako je vytažení stehů. Podle stavu a potíží nebo žádosti pacienta může dát lékař pacientovi injekci na znecitlivění,” vysvětluje Polok. „Každý zákrok je proveden pro úlevu od bolesti, není to ale zákrok k odstranění příčiny. Lékař tedy pacienta ošetří, ale další postup je už na obvodním lékaři. O rozsahu zákroku rozhoduje lékař podle stavu pacienta a také příčiny bolesti. Podle závažnosti může odeslat pacienta k následnémuodbornému zákroku do jiné nemocnice.”

Lidé pak, a to nejen tady v Ostravě, ale i jinde po republice, raději volí urgentní příjem. Stává se to dnes a denně - záchranná služba čeká, až ji dispečink nasměruje do nejbližší nemocnice, kde předá pacienta urgentnímu příjmu. Další případy jsou pak ty, kdy pacient na urgentní příjem dorazí sám, třeba s nevydržitelnými bolestmi zad, které měla paní Nikol. Tito pacienti ale na urgentní příjem nepatří, mají navštívit lékařskou pohotovostní službu. Ministerstvo zdravotnictví proto chystá novinku - v každém okrese bude na jednom místě působit jak urgentní příjem, tak i lékařská pohotovost. Bude to takový filtr, který pacienty rozdělí podle závažnosti problému, který je trápí.