ZDRAVÍ A SPORT
Pavel Kamrád z Kobeřic se po transplantaci cítí dobře

„Těším se, až začnu zase sportovat a pracovat!“

Zajdete si zahrát fotbálek, projdete se po horách, posekáte zahradu. I takto běžné činnosti musí jít stranou, pokud vás zasáhne vážné poranění nebo porucha ledvin. Už 25 let lidem s nejtěžšími případy pomáhají lékaři Transplantačního centra Fakultní nemocnice Ostrava. Za tu dobu zde bylo provedeno 961 transplantací ledviny a změněno mnoho osudů.

O ledvinu navíc
Pavel Kamrád z Kobeřic nedávno oslavil čtyřicáté narozeniny, přesto už je v důchodu. Kvůli závažné nemoci ledvin musel přestat pracovat jako automechanik a být v klidovém režimu. „Do jedenácti let jsem byl kluk jako každý druhý. Pak mi ale bylo zjištěno chronické onemocnění ledvin, které jsem zdědil po rodičích. Nijak mě to neomezovalo, jen jsem musel chodit na pravidelné prohlídky.“ Před dvěma lety se ale jeho stav prudce zhoršil. „Funkce mých ledvin se začala rychle zhoršovat. Jediným východiskem byla transplantace.“ Pokud nemáte někoho blízkého z rodiny či přátel, který by vám jednu svou ledvinu dal, nezbývá než čekat a docházet na dialýzu. Pavel čekal na vhodného dárce z řad zemřelých dárců, dočkal se zhruba po roce. „Sáhl jsem si opravdu na dno. Nejsem zvyklý na operace, což asi nikdo, ale už zhruba po týdnu to byl obrat o 180 stupňů. Teď jsou to dva měsíce, co jsem po operaci. Zatím nedokážu říct, jestli se mi život změnil k lepšímu, každopádně se cítím dobře.“ V tuto chvíli má Pavel Kamrád oproti zdravým jedincům ledviny tři. „Moje dvě ledviny jsou na svém místě, ale pracují nedostatečně, tu transplantovanou mám vepředu v jámě kyčelní. Dřív jsem měl pocit, že ji tam cítím, ale už jsem si zvykl,“ říká s úsměvem. Těsně po operaci se i on, jako většina pacientů zajímal, od koho ledvinu dostal. „Nic jsem se nedozvěděl, je to pro pacienty tabu. Jen mi řekli, že to byl člověk podobného věku, tak jsem se víc nestaral a byl jsem rád, že to mám za sebou.“

Lékařům ostravského Transplantačního centra je Pavel vděčný, že se může zase naplno věnovat rodině a časem snad i práci a koníčkům. „Jsem takový víkendový všeuměl – rád hraju tenis, fotbal, nohejbal nebo třeba beach volejbal. Těším se, až se do toho vrhnu a zase se vrátím do práce,“ říká pacient a přiznává, že má obavy, aby stejný osud nepostihl i jeho syny. „Lékaři mi doporučovali, aby děti neměl, ale já jsem je moc chtěl. Mám dva syny, 10letého a 4letého. Oba chodí na preventivní prohlídky a zatím se u nich nic neprojevilo. Moc bych si přál, aby to tak zůstalo.“

Nová šance na kvalitní život
Transplantační centrum Fakultní nemocnice Ostrava je v současnosti jedním ze sedmi specializovaných pracovišť v České republice. V průběhu 25 let zde bylo provedeno 961 transplantací ledviny, z toho bylo transplantováno 900 kadaverózních ledvin od zemřelých dárců a 61 ledvin žijících dárců (u příbuzenských transplantací). Dárců, jimž byly v ostravském centru odebrány ledviny, bylo 516 a DCD dárců (s nebijícím srdcem) 6. První odběr ledvin od DCD dárce se uskutečnil v roce 2015, tedy 23 let od první ostravské transplantace ledviny v roce 1992. Transplantační centrum FNO bylo třetím pracovištěm v republice, které takový odběr uskutečnilo.

 „V roce 1994 jsme dostali grant na transplantaci dětských kadaverózních ledvin dospělým příjemcům. Jsme jediné pracoviště v republice, které tyto transplantace provádí,“ říká Pavel Havránek, vedoucí lékař Transplantačního centra FNO, s tím, že první taková transplantace se uskutečnila v roce 1994. „Transplantací en bloc, kdy jsou dospělému příjemci transplantovány ledviny dětského dárce, jsme do dneška provedli 14, věk dárců se pohyboval od 9 měsíců do zhruba 5 let. Ve výčtu jsou rovněž čtyři autotransplantace, jimiž byly řešeny urologické komplikace pacientů. Provádíme je jako jedno ze tří pracovišť v republice. Většinou šlo o pacienty s pozánětlivou fibrozou retroperitonea, kdy nebylo možné řešit močovody stentáží. Proto jsme jim odebrali funkční ledvinu a transplantovali jsme jim ji na jiné místo v těle,“ pokračuje Havránek. Výsledky transplantačního centra jsou velmi dobré. „Statistické údaje za posledních pět let hovoří o 96,7procentním přežívání ledvin. Pacientů, jimž jsme tento orgán transplantovali, přežívá 95,9 procent,“ říká doktor Havránek s tím, že v současnosti centrum pečuje o 370 pacientů s funkčním štěpem.  Na čekací listině na transplantaci je pak zhruba 40 pacientů, kteří většinou nečekají déle než rok.

Diagnózy a příběhy
Za čtvrtstoletí existence Transplantačního centra došlo k obrovským pokrokům ve všech oblastech, které se činnosti centra dotýkají. Díky tomu se mnoho pacientů mohlo po transplantaci vrátit do normálního života. „Máme pacientku, která po transplantaci porodila své vlastní dítě, nebo jsme pomohli ženě, která se jen díky transplantaci dočkala vlastních vnoučat,“ říká vedoucí nefroložka centra Jarmila Dědochová a oči se ji zalijí slzami. „Ve většině případů k nám pacienti docházejí dlouhodobě, chodí na dialýzy, čekají na dárce. Za tu dobu se seznámíme s jejich rodinami, známe jejich příběhy a častokrát je to velmi dojemné.“ Upozorňuje ale také na část pacientů, kteří s novou ledvinou znovu získají zdraví a neví, jak s ním naložit. „Jsou už dlouho bez práce a pobírají důchod, nebo vůbec nevystudovali a pak nám řeknou, že jim na dialýze bylo líp, protože měli nějaký přísun peněz a teď nemají žádný. Takže i toto sociální zázemí pacientů je nutné řešit s nimi ještě před tím, než na transplantaci jdou.“ Podle lékařky ale naštěstí převládá počet těch, kteří jsou za nový životní start vděční. V současnosti také probíhá velký výzkum, jak žijí lidé, kteří někomu jednu svou ledvinu darovali. „Tím, že mu odebereme ledvinu, tak ho nějakým způsobem poškodíme. Teď probíhají různé studie, kdy můžeme odebrat ledvinu a tak dále, jsou to velmi přísná kritéria, která musí dárce splnit. Trochu jinak se ale pohlíží na rodiče dítěte, které potřebuje ledvinu a člověka, který ji chce dát svému kamarádovi,“ říká Dědochová a dodává, že ona jako lékařka podporuje dárcovství od živých dárců nejlépe v nejbližším rodinném kruhu.  

Neocenitelný pomocník
K úspěšnosti transplantace ledvin v Transplantačním centru FNO přispívá i přístrojová pulzatilní perfuze, která umožňuje posouzení kvality ledvin zejména od marginálních dárců a jejich uchování v perfektní kondici až do transplantace orgánu příjemci. Unikátní přístroj LifePort Kidney Transporter určí, v jakém stavu ledvina je a zda je možné ji bezpečně transplantovat. „A pokud je, tak jsme schopni tímto přístrojem ledvinu poslat na jakékoliv transplantační centrum v České republice,“ vysvětluje primář Pavel Havránek. „Jde o nejmodernější verzi svého druhu na území republiky. Nejenže přispívá ke zvýšení bezpečnosti a znásobení jistoty pozitivního výsledku transplantace, ale umožňuje až stoprocentní navýšení počtu ledvin vhodných k transplantaci.“

Díky LifePortu lze k transplantaci použít i ledviny marginálních dárců, tzn. donorů ve věkové hranici nad 55 let a se současným výskytem více nemocí, kdy většinou jde o zemřelé s hypertenzi a diabetem. Zatímco náklady jen na dvanáct měsíců hemodialýzy se u jednoho pacienta pohybují okolo 800 tisíc korun, cena LifePortu představuje zhruba 570 tisíc korun, cena perfuzního setu nutného k zajištění bezpečné monitorace, uchování a transportu jedné ledviny je přibližně 54 tisíc korun a cena transplantace se pohybuje kolem 135 tisíc korun. Finanční výhodnost využívání LifePortu je tedy patrná na první pohled. Transplantační centrum FNO má první přístroj určený k pulzatilní perfuzi od roku 2014, druhý od roku 2015. Do 1. března letošního roku byla pulzatilní perfuze použita patnáctkrát.

DALŠÍ ČLÁNKY Z KATEGORIE ZDRAVÍ A SPORT
POSLEDNÍ ČLÁNKY